Rodokmen Karla IV.

Bořivoj I. PřemyslovecAge: 36 years852888

Name
Bořivoj I. Přemyslovec
Given names
Bořivoj I.
Surname
Přemyslovec
Shared note: Dynastie Přemyslovci
Birth between 852 and 855

MarriageSvatá Ludmila PšovskáView this family
estimated 874 (Age 22 years)

Birth of a son
#1
Spytihněv I. Přemyslovec
about 875 (Age 23 years)

Birth of a son
#2
Vratislav I. Přemyslovec
888 (on the date of death)
Occupation
kníže český

Note: První historicky doložený český panovník pocházející z rodu Přemyslovců.
Residence
Death between 888 and 890 (Age 36 years)

Occupation

První historicky doložený český panovník pocházející z rodu Přemyslovců.

Name

Dynastie Přemyslovci Heslo ve Wikipedii Rodpois Přemyslovců na URL = http://eridanus.cz/Zeme(2/mapa/Evropa/Vy(1chodni(1_Evropa/C(2eska(1_republika/Kultura/Literatura/Palacky(1_Frantis(2ek/De(2jiny_na(1rodu_c(2eske(1ho/Priloha_B.htm

Note

"První historicky doložený český panovník"

Kníže Bořivoj I., český přemyslovský kníže, první historicky ověřený (je zmiňován ve franských fuldských análech, kde je ztotožňován s českým knížetem, jenž nese jméno Goriwei) český panovník a též první českým panovník křesťanský, přichází na svět někdy v roce 852 nebo 853. Podle tradice je synem a nástupcem Hostivítovým, svůj původ odvozuje od samotného bájného Přemysla.

O životě knížete Bořivoje I. toho není známo mnoho, ostatně jako o životě téměř všech nejstarších Přemyslovců. Jisté ale je, že někdy po roce 867/868 se Bořivoj I. stává pražským (českým) knížetem - území, kterému vládne, se kryje přibližně s rozlohou dnešních středních Čech. První zmínky o Bořivojovi I. se objevují v roce 872, kdy bojuje (a je poražen) s Franky při jejich výpadech vůči Velkomoravské říši - společně s dalšími českými knížaty přitom Bořivoj v těchto válkách podporuje velkomoravského knížete Svatopluka.

V roce 874 nebo 875 se pak Bořivoj žení s Ludmilou s Pšova (viz. sv. Ludmila), dcerou knížete Slavibora, vládce lužických Srbů, a pozdější českou světicí, babičkou sv. Václava (viz. sv. Václav). Někdy mezi léty 882-884 pak dochází k historické události - oba manželé přijímají na Velehradě u knížete Svatopluka křest z rukou arcibiskupa Metoděje - Bořivojův křest není přitom jen přihlášením se českého knížete ke křesťanství, je zároveň i uznáním Svatoplukovi svrchovanosti nad českým územím a jako takový pak vyvolá v českých zemích protisvatoplukovskou vzpouru, vedenou knížetem Strojmírem (povolaným českými velmoži snad z německého vyhnanství) - Bořivoj je vyhnán, nicméně za pomoci Velkomoravské říše je povstání potlačeno a Bořivoj se vrací na knížecí stolec. Za vlády Bořivoje I. pak dochází k postupnému šíření křesťanství v českých zemí, jsou vystavěny první křesťanské svatyně v Čechách - kostel sv. Klimenta na Levém Hradci a kostel Panny Marie poblíž kamenného stolce českých knížat na vrchu Žiži, kam přenáší kolem roku 885 své knížecí sídlo a jehož opevněním vzniká základ dnešního Pražského hradu. Nové sídlo, mající pod svojí kontrolou významný brod přes řeku Vltavu, se pak stává centrem nově se formujícího přemyslovského státu. Po Bořivojově smrti (nejspíše v roce 889) se v Čechách ujímá vlády velkomoravský kníže Svatopluk. Bořivoj I. Je ženatý s Ludmilou, s níž má dva syny - Spytihněva (viz. Spytihněv I.) a Vratislava (viz Vratislav I.).

NameWikipedie